RECENZE

GRIDE - Záškuby chaosu

Bez žhavení lebky zvané budík se přiznávám, že jsem se na nové album Gride těšil jako Fredy Krueger na vaše sny. Tahle kapela je totiž jedna z mých nejoblíbenějších, takže recenzi berte jako (jako vždy) můj subjektivní názor, protože pro některé, kteří této ultra rychlé nakládačce neholdují, to může být jen prach obyčejný skřípot.

Když se na stránkách vydavatele Insane society, objevil obrázek obalu byl jsem nadšen. Obal, který rozhodně netrpí tuctovostí ani klišovitostí, která je u některých tvrdších spolků bývá více než obvyklá. Obal, který svým pojetím plně koresponduje s názvem alba Záškuby chaosu. Navíc kvituji i to, že se o něj postaral tuzemský autor Petr Mareček. Jeho surrealistická vize, plně koresponduje s muzikou, kterou najdete vně tohoto nestandardního obalu na příznačném červeném vinylu. V samotném obalu na desku pak najdete ještě jednu malířovu kreativní zhoubnost. Jinak samozřejmě vinyl není ochuzen o žádné potřebné informace a texty. Kandidáta na obal roku bych tedy měl a jsem zvědav, jestli se ještě někdo takto vytáhne.

Původně to vlastně ani samostatné nové album Gride nemělo být, záměr byl udělat split LP s americkou partičkou Voetsek. Jihočeši nahráli svou stranu LP a čekali na materiál ze zámoří. Pak se dlouho nic nedělo a nakonec se Gride rozhodli nahrát druhou stranu alba a vydat jako své další řádové album. Mezitím ovšem došlo k výměně na postu basáka a tak na každé nahrávací session nahrával basové party někdo jiný. Ovšem nedá se konstatovat, že by to mělo na celkové vyznění alba nějaký hlubší vliv. Ale oproti minulému albu Horizont událostí je cítit ještě větší příklon k technicky promakanější a pro některé možná i nestravitelnější muzice. Což je především způsobeno rukopisem obou kytaristů. Občas mám pocit, že se dostáváme až někam do alternativního hardcore, ale stále hraného v neuvěřitelném fast tempu. Pokud je kytaristům dopřáno volnosti rozletu, tak rytmika stojí pevně na svém místě a žene celý nezkrotný stroj nekompromisně vpřed. Však o kvalitách bubeníka této party se můžete doslechnout celé eposy. Basa jak známo tvrdí muziku, ale obvinit ji z tuctovosti by byl zjevně osmý smrtelný hřích. I ve zpěvu je cítit vývoj a některé frázování je v muzice Gride určité novum. Přičítám to Inyho působení v Radiolokátor, kde se evidentně musel učit novým postupům.

Vše začíná podivným intrem, které navozuje atmosféru strachu z toho co bude následovat. Hvězda, monstra, jasná noc jste už mohli slyšet na kompilaci Posloucháte jižní Čechy 2, ale tady song dostal nový kabát. Ale už s tímto songem začíná šílená jízda na rozpálené střele a Gride vám nedovolí vydechnout. Jako tonoucí se chytáte pomyslných stébel, které symbolicky znázorňují pauzy mezi jednotlivými songy. Nebo krátkými předěly jako je tomu  v případě Na louce v horách pod lesem, kde je navozena autentická atmosféra vesnické přírody. Ona složitá struktura jednotlivých písní pak zcela nekompromisně zabraňuje tomu, že by se vám mohla deska nějak rychle (zda-li vůbec) oposlouchat. S každým dalším poslechem narážíte na věci, kterých jste si předtím nevšimli a které vás neudeřili do uší hned při prvotních posleších.

Pokud se dá do „minutových“ záškubů Gride vměstnat taková přemíra nápadů a invence co se týče hudební stránky věci, tak nemlich to samé se dá říct i o textech. Tady je jasně vidět, že texty nejsou jen druhořadou záležitostí pro doplnění muziky, jak tomu bývá více než často, ale jsou plnohodnotnou součástí tvorby kapely. Navíc fungují i samostatně při čtení z bookletu. Nejedná se o prvoplánové říkanky, ani o bezduché tlachání dle nějakých pofidérních punkových rádoby norem, ani o nějaké humoristické pokusy, které často končí bezzubou parodií na sebe sama. Tady narazíme na regulérní poezii, která by si jistě našla cestu i k široké veřejnosti, ovšem tomu brání fakt, že Gride nehrají zrovna hudbu, která by přitahovala široké masy. V rámci své cyničnosti, se mi chce říct – naštěstí.

Přes všechnu složitost působí nové album Gride mnohem celistvěji než kdykoli předtím. Snad jen závěrečný cover od Filthy Christians se vymyká kompaktnosti alba, ale pokud se jedná o vzdání holdu, tak no problem. Těžko na Záškubech chaosu hledat slabého místa a stejně tak těžko vypíchnout nějaké songy, které by převyšovaly ostatní. Osobně bych vybral třeba Ufoni jsou tady, následující Tohle je definitivní, Kolaps – poslední minuta, Úděl prvočísel a nesmírně hitovou Cestou k jámě.

Jak jsem psal v úvodu, Gride je jedna z mých nejoblíbenějších kapel a právě proto mě těší, že mě nezklamali. Myslím, že deset z desíti je adekvátní hodnocení, ne?

Roman (kidsandheroes.com)

GRIDE - Záškuby chaosu

Záškuby chaosu. Jak trefný název pro nové album prachatických Gride. Patnáct songů nahraných ve studiu Shaark (na dvakrát) a původně plánovaných pro split LP s americkou thrash hardcore úderkou Voetsek. Vydáno jak jinak než u Insane Society Records.

Část první: Obal
Oproti předchozímu albu, které bylo vyvedeno v "potravinářských" barvách, které vzbuzují chutě nejenom k jídlu, je obal a grafika Záškubů poctou Chaosu. Mě donedávna neznámý malíř a grafik Petr Mareček (www.darkpark.cz) vyšperkoval tuhle desku do podoby uměleckého díla (samozřejmě s pomocí kapely a pana vydavatele). Psychopatické expresionistické hororové vize. Záškuby chaosu. Tak tohle pojmenování co se týče obalu sedí. A to se ještě musíme párkrát vyspat, aby jsme se dočkali luxusní limitované edice, která bude signována samotným mistrem. Schválně si projeďte galerii na jeho stránkách.

Část druhá: Hudba
Jak již bylo řečeno, čeká vás 15 songů (14 + 1 cover), které jsou asi vrcholem dosavadní tvorby Gride. Maximalisticky dotažená míchanice extremního hardcore s grind corem lehce ohozená jazz hávem. Čertova luxusní psychopatická hra na bicí a skoro až jazz grindově zběsilé kytary bří Maxů, basa, která v ničem nezaostává za excelentníma kytarama a samozřejmě typický Inyho řevozpěv (opět výborně srozumitelný). Vyhrávky, stopky, rychlost, noise! Noisové vsuvky a intra jsou dílem nikoho jiného než obávaného "muže v pozadí" Žrouta aka DJ Morticína. Kam se hrabe Kopel!

Část třetí: Texty
Tady se musí jenom potrvrdit, že Gride mají ty nejkvalitnější texty v českém hardcoru. Hodně expresivní, které tě donutí přemejšlet, ale zároveň tě nenápadně navedou k pointě celého textu, tak jak to autor pravděpodobně chtěl. Samozřejmostí je notná dávka jízlivosti. Osamocení, konzum, odcizení, války, práva všech živých tvorů. Ale bacha, tohle nejsou klišovité texty, ale hra se slovy. Další level a třetí rozměr (haha) nového alba Gride.

Gride (hard) core dotažený do posledního závitu. Takhle vypadá (a měl by vypadat) extrémní hardcore třetího tisíciletí. Kapela, která s dobou existence (věkem?) neztrácí na údernosti a přímočarosti.

Phobia 79 (periferia.cz)

GRIDE - Záškuby chaosu

Dát desce takovýhle název může jen Iny. Už podle něj je pak úplně jasné, že ani tentokrát to nebude s Gride jednoduchý. Ba co víc, asi to bude dokonce složitější než kdy jindy. Nicméně vyšlapávat cestu nikdy nebyla vděčná úloha, zvláště když většině stáda zmizíte za horizentem (událostí) a navíc se moc neohlížíte ani nalevo ani napravo. Pak se může stát, že většina odpadne. Já nechci tvrdit, že chápu a stíhám úplně každý krok, nicméně vím zcela jistě, že to co vidím a slyším je naprosto vyjímečná věc.

Hned na začátku si řekněme upřímě, že deska „Záškuby Chaosu“ zní na první poslech úplně stejně jako se jmenuje. A aby toho nebylo málo, tak než vám poprvé přivodí epileptickej záchvat, vyzkouší vaší psychickou připravenost Žrout se svým hlukovým intrem, který zabrnká na jiné frekvence duševní nerovnováhy než zbytek desky a nebude to naposledy. Jestli necuknete, tak už nedostanete šanci, protože Gride jsou na téhle nahrávce fakt absolutně nezastavitelný. Po odeznění intra, vás ještě nechají jednou nadechnout a pak budete mít opravdu o zábavu postaráno. Mě trvalo několik minut, než jsem se vůbec jen zorientoval a pak několik poslechů, než jsem alespoň na té základní úrovni pochopil. Na to je asi nutné se připravit, i když věřím, že spousta z vás slyšela mnohem větší šílenosti. To i já, ale většinou mě prvoplánovitě šokovali na začátku a pak se jejich síla vytrácela. U Gride to ale funguje úplně opačně a i proto je tak kurevsky dobrý. Přes svůj název mají tyhle záškuby chaosu řád a fungují spíš jako přesně dávkované elektrické šoky různé intenzity a délky, jsou tedy spíše receptory chaosu ve vaší hlavě. Je to zkouška jak jste schopni se poprat s něčím, co neznáte a nejste na to zvyklí. Protože hudební postupy, s kterými Gride pracují jsou v současné době opravdu naprosto originální, přestože jejich kořeny jsou pořád dostatečně čitelné. A přesně v tu chvíli to přichází. Je to ještě punk? Grind core? Fast core? Nebo co to sakra vlastně je?! Kromě toho, že si myslím, že všechny možnosti jsou tak trochu správně, tak jsem hlavně dospěl k názoru, že to není důležité a přesně to je podle mě ten moment, kdy vás Gride úplně rozsekají na sračku, protože je k sobě necháte proudit v té nejčistší podobě, která je zbavená všech nepodstatných nánosů. O tom, že jsou na tom všichni v kapele instrumentálně skvěle se prostě nemusíme bavit, je to objektivní fakt, který uzná i ten, kdo Gride nemá rád. Stejně jako o tom, že Iny píše super texty. Ale teprve ve chvíli, kdy se uvnitř sebe dokážete přepnout a všechny kolečka do sebe zapadnou, budete touhle deskou nadšeni. Protože se v ní děje tolik neuvěřitelných věcí, které se objevují a zase ztrácí podle toho jakou máte zrovna náladu. Pulzuje a žije naprosto unikátním životem a je jakoby neustále v pohybu. A přitom je tak kompaktní, pevná, nekompromisní a v neposlední řadě plná totálních hitů! A taky slov, které vás zasahují s takovou intenzitou až je to občas nepříjemné, ale přesto se od nich nemůžete ani na vteřinu odpoutat, protože způsob jejich použití je neopakovatelný a znovu si dovolím tvrdit, že lépe v současnosti nikdo nepíše. V průsečíku toho všeho pak leží tajemství současných Gride. Někdo ho odhalí hned, někdo později a někdo vůbec. Ale to se prostě u něčeho, co stojí mimo tabulky a škatulky stává a je to naprosto v pořádku.

jako kruhy na hladině
po dopadu kamene
nejde už zastavit,
co se jednou rozjede
jako kruhy na hladině
po dopadu kamene
jako pavouk trhlin
na rozbitém zrcadle

Banán (czechcore.cz)

 

GRIDE - Horizont událostí
 

Čekání na novou nahrávku prachatických bylo, pravda, poněkud delší, což se dá říct i o sepsaní této recenze, ale časté koncertování a nezpochybnitelný status domácí legendy, udrželo senzory v pozornosti, takže na GRIDE se během těch necelých pěti let rozhodně nezapomnělo. Kapela kromě personálních rošád stihla vydat i dvě splitka (s LAHAR a LYCANTHROPHY) a v polovině minulého roku i dlouho očekávanou dlouhohrající placku „Horizont událostí“.

Rukopis nových členů sestavy se na jejím výsledném provedení samozřejmě projevil, ale své základní rysy si GRIDE ponechávají i na novince. Patnáctka zuřivých manifestů přináší tradičně výbušnou a opět až do maximálního možného extrému zahnanou hc/grind/crust směs. Ba co víc, snaha o přímočařejší vyznění, než nabídla techničtěji pojatá deska „Tanec bláznů“ z roku 2003, možná tvorbu kapely vrací o nějaký ten rok zpátky, ovšem celkovému vyznění současných GRIDE to nijak neškodí. Úplně první dojem z alba byl však lehce rozpačitý anebo řekněme, že mi aktuální podoba Jihočechů oproti minulosti přišla tak trochu uhlazenější, a ehm, jednodušší. Samozřejmě, že svému napomohlo jeho značně přímočaré vyznění, ale jakmile si těch bezmála dvaadvacet minut (což je mimochodem dvojnásobek délky „Tance bláznů“) takříkajíc posluchačsky sedne, tak už v žádném případě nelze přehlédnout, že GRIDE se i přes výše uvedené posunuli o (jestli výrazný, to nechám na každém z vás) krok vpřed a to i navzdory zpřehlednění struktury jednotlivých skladeb. Ty opět doslova září pod jasem výtečných Čertových bicích, do jejichž úderů, kterých střídání v závratné rychlosti posluchač místy přestává vnímat, se pak svým přesným frázováním trefuje křikloun Iny, bez jehož barvy vokálu si GRIDE snad ani nelze představit. Z jeho úst promlouvají opět výborně zpracované texty, které se snaží jít hlouběji pod povrch a které bych rozhodně nedoporučoval studovat důkladněji, pokud zrovna nejste příliš radostně naladěni.

Zvuk z moravského studia Shaark lze označit jako nejlepší, který kdy GRIDE měli. Možná právě precizní krystalická produkce tak trochu otupila undergroundové ostří skupiny, což stále evokuje onen uhlazenější dojem z novinky. Na každý pád však „Horizont událostí“ představuje jednu z nejlepších a nejextrémnějších tuzemských nahrávek loňského roku a dokazuje, že tato momentálně pětice neztratila nic ze své nasranosti a nespokojenosti. A rozhodně se to neděje „Nenápadně, bez rámusu“, jak praví název jednoho z patnácti výborných kusů.

Dalas  www.metalopolis.net

 

11.4.2009 - LAHAR, GRIDE, RÁDIOLOKÁTOR (report)

Viem, že možno neradi čítate reporty plné alkoholu a nezmyselných kokotín, čo sa ani vzdialene netýkajú koncertu, ale tento report bude výhradne o alkohole, tvrdej muzike a zjeboch. Čo približne hrali kapely som opísal v reporte z piatkového koncertu. Vlak z Košíc nám ide okolo 14:00. Celkový počet, ktorý sa nazbieral na repeat koncert, ktorý bol včera u nás doma, bol dva (ja a Danka). Áno len dvaja ľudia boli tak padlí na hlavu, že to chceli ešte raz zopakovať. Cesta prebieha za konzumácie Šarišu a spánku veľmi rýchlo. Sem tam hodíme oko aj na ziny "How can limo kid kill your dream?" #3 (veľká vďaka Samuelovi za ne!), zin plný zaujímavých názorov a pútavého čítania. Vystupujeme v Trečíne, Lúč nachádzame hneď (pamätám si ho ešte z minuloročného záseku kapiel Svině! a Dezinfekce), no v Lúči ešte nikto nie je, tak popíjame pred klubom. Za chvíľu doráža kapela, haha čumia, že my sme to zvládli skôr ako oni, ale to už dochádza aj organizátor Robä a pán Sanberg z mikrolabelu Trenchcore recs. Začínajú sa už aj zbierať ľudia, zisťujeme však, že väčšina cezpoľných, hlavne Žilinčania. Nejaké privítania, štrgnutia a už sa ideme pozrieť na lazarov z Lahar. Dnes sa hrá na vyššom pódiu, no nikomu to veľmi nevadí. Strháva pekelné peklo peklovské! Ľudia si nerobia taký odstup ako u nás (veď ich tu bolo aj oveľa oveľa viac) a ventilujú všetko, čo cez týždeň v robotách a školách zadržiavali. Dvíhame aj speváka Honzu Samuela. Set (taký istý ako včera u nás) zložený z novej dosky + nejaké úplne novinky, ktoré výjdu každú chvíľu. Ani si už nepamätám na kapelu, ktorú keď som videl na jednom turné viac krát, mala za každým iný program. Viem, že je to ťažké niečo také naskúšať. Poradie sa zo včera trošku premiešalo a na druhé miesto sa vyšplhala nesmrteľná česká legenda Gride! Opäť (ja viem, že už som možno s tým slovom nudný) program zložený prevažne z novej dosky a noviniek (haha nedá mi nespomenúť extrémne dlhé názvy ako "I na barikády z popelnic prší tekutá modernita" alebo "Na jatka už nastoupila noční směna"). Cnie sa mi niekedy po starom grajde. Predsa len teraz je to trošku viac technickejšie a menej bordelu. Možno na nejakom 15-tom výročí kapely budú mať 2 hodinový prierez diskografiou so všetkými členmi a celým tým bordelom haha :) Nezávidím dopredu Czerovi toto bremeno búchať v kuse 2 hodiny. No späť k cirkusu: snáď ešte väčší ako na predošlej kapele. Dámy sa mohli "pokochať" (?) aj naháčom s malou veľkonočnou klobásou, ktorého organizátori hneď aj obliekli. Ešte nejaké pokusy zdhvíhať obrovského Inyho, no neúspešne, tak skáčem aspoň ja haha. Tu niekedy na mňa utočí (n neúspešne) únava & chlast, odmietam všetky pozvania a idem radšej na chvíľu pokecať do distra. Do tretice všetko dobré nám priniesol do uší coverband Rádiolokátor. Rýchly thrash metal a stará klasika Debustrol, Arakain, Kryptor .. perfektná kombinácia. Bolo cítiť aj väčšie nasadenie kapely a tým aj brutálnejšia odozva ľudí pod pódiom, trhám(e) spodky, hádzanie sa na seba atď. Na záver ešte niekoľko stotinových coverov a šou sa končí. Opäť aspoň u mňa vyhráva na celej čiare Rádiolokátor! Po koncerte ešte koketujeme pri bare s kapelou a rôznymi ľuďmi. Odchádzame dodávkou na dvakrát na byt k pánovi "Veľkonočná klobása", kde väčšina si hľadá zákutia po byte na spanie, no ukrajinská návšteva, Trenčania a Czech sa púšťame do demižónu domácej jablkovice. Prvý odpadáva Czert a nakoniec aj my (ale to od únavy ;) Ráno ideme do klubu po veci, no klub je ešte zavretý, tak sa ideme pozrieť do mesta a na hrad. Platiť 4 € za vstup sa nikomu nechce, tak pokračujeme v exkurzii mesta. My sa ideme naobedovať (hermelín power!) a vraciame sa do klubu. Lúčime sa s kapelami nadobro (ďakujeme za všetko!), padá iskrička nádeje, že možno nám prepne vo vežiach a nastúpime na vlak opačným smerom ako sú Košice. Generál Robä nás ešte ochotne ide hodiť na stanicu, za čo vyfasuje dva poldecáky (pravé krčmové poldecáky, žiadne nulaštvorky) borovičky. Vďaka Ti priateľu za jedlo, až prevrelé privítanie. Bude Ti to oplatené na mojej párty. Cesta domov vlakom je nekonečná, no zastavujeme sa ešte totálne zresetovať do Collossea - Alfa - omega všetkého! Veľmi príjemná Veľká noc, mám veľmi rád takéto víkendy, aj keď mi po tomto hučalo v ušiach asi ešte 3 dni a vymletý z alkoholu som bol asi tiež tak dlho.
Rudolf Hrušínský st.: "Tělo má jíť do hrobu zbuntovaný." Ámen!

 Autor: Adrik

 

 

10.4.2009 - LAHAR, RÁDIOLOKÁTOR, GRIDE (report)

Ďalšia Veľká noc a ďalší predĺžený víkend a ďalšia príležitosť byť celý víkend niekde pri reproduktore a ničiť svoje uši (doslova!). Na túto Veľkú noc sa už konečne podarilo dotiahnuť svätú trojicu Gride / Lahar / Rádiolokátor a mnohí mi dajú za pravdu, že som sa o to už neraz pokúšal. No členovia majú okrem týchto kapiel ďalších 1500 aktivít, tak sa niet čomu čudovať, že nájsť voľný víkend, ktorý by vyhovoval každému z nich, je úloha takmer nesplniteľná. Na to, že kapely sú z Juhovýchodných Čiech, dorazili v dobrom čase, takže bol čas konečne aj na detaily v ozvučení. Ľudia sa začali zberať presne na čas, ktorý bol uvedený na plagáte. Kapely si doniesli aj vlastné distro (tričká, dosky, CD, nášivky, ..) a stále ho niekto okupoval. :) Nejakú minútu pred 8 sa už hlúčik ľudí zoskupil na dvore v Collosseu, aby sa pozreli na prvých účinkujúcich - thrashmetalových Lahar. Ľudí vpredu pomenej, no zábava akurát začínala. Odsypali celú novú dosku "Oběti doby" plus dve úplne novinky "Brak" a "Cirkus", ktoré výjdu na split LP s thrash hard coristami Stolen lives. To bude doska! Kupuj gramofón, pokiaľ ešte nemáš. Nová skladba "Cirkus" mi aspoň podľa nahrávky veľmi pripomína skladbu "Ape song" od Superapes, ale možno je to len podobným introm. Ľudí pred kapelou málo, ako by sa na takú muziku patrilo, ale kapele to zjavne nevadí a hrá naplno. Spevák sem tam aj zavíta medzi skromné predné publikum. Nejaké 4 krátke jebanice zo splitu s Idiot savant by ešte nezaškodili chlapci. Alebo úplne staré veci už nehráte? Určite si túto kapelu zožeň, pokiaľ si ich zmeškal na tomto turné. Celý koncert sa hral dole pod pódiom. Myslím si, že aj napriek niektorým námietkam od ľudí (ale viacerí súhlasili s hraním dole), je aj lepšia pre kapely priama konfrontácia s publikom z očí do očí. Mne to tak určite viac vyhovuje ako nejaké veľké pódium. Po ich sete sa mení len zostava bicích (no teda činely haha), časť zostavy ostáva, aby predviedla ďalší thrash útok. Mikrofón si berie do laty "najsvätejší zo svätých", a to pán Iny a cover šou sa môže začať. Rádiolokátor začína s "Príchodom zla" od Debustrolu, metalisti prišli na parket, takže konečne žiadna veľká priepasť medzi divákmi a kapelou. Klasicky nechýbajú hlášky z 80-tych rokov medzi pesničkami, publikum sa baví, kapela tiež, všetci povinne spievajú refrény "Protest" od Debustrolu alebo "Proč" od Arakainu. Akurát si nepamätám od koho bol jeden z posledných coverov spievaný po nemecky a so sirénou na začiatku (áno ukameňujte ma teraz za moju neznalosť!). Naozaj Iny zvláda rôzne hlasy a rôzne jazyky. Škoda, že táto banda nemá žiadnu regulérnu nahrávku. Síce by to boli asi veľké oplietačky s českou pobočkou OSY pre tie covery. Rádiolokátor dnes vedú, no na Killed by Brno sa mi páčili ešte oveľa viac! Poslednou kapelou, kvôli ktorej tu prišla asi väčšina platiacich, sú prachatickí Gride. Dávajú program tvorený vo väčšine prípadov z novej dosky ("38° ve stínu", psycho song "Na jatka už nastoupila noční směna" alebo "Kafe, noviny a rohlík s máslem"), takže kto nepočul nové CD / LP, nepoznal toho veľa. Ale samozrejme sa hralo aj čo-to staršie! Tak isto bolo možné aj počuť novú skladbu z chystaného splitu s Themou 11, ale tí sa rozpadli, a tak sa vydanie tohto splitu opäť odkládá. Šou opäť ako keby bol nejaký sviatok, ľudí pred kapelou kopec, beháme do kolečka, vreskot publika alebo nejaký ten stagediving. Nezabudli sme ani pána Inyho pokrstiť nad bibliou, nech ma pamiatku na východ. Odteraz každú nedeľu do kostola! Čerstvo po 22-hej hodine prichádzajú príslušníci policajného zboru a upozorňujú na nočný kľud. Čiže sa história opakuje, kedy tu Gride hrali naposledy, no vtedy prišli naši páni ochranci pred ich vystúpením (!!!). Tak sa dáva ešte jeden prídavok a je úplný koniec aj napriek obrovským ohlasom, aby sa ešte nejaký prídavok konal. Ešte posledné útoky na distro, skladáme aparatúru a rozbiehame absinth párty pri jukeboxe s niektorými náturami z kapiel až do rána! U mňa dnes koncertne zvíťazil Rádiolokátor. Ráno vstávame pomerne skoro, aj tých zopár hláv, ktoré vydržali až skoro do záverečnej a ideme na obhliadku mestom. Jedna časť ostáva prehrabovať staré dosky v nemenovanom obchode, s druhou idem na stanicu na lahváča :) Vraciame sa späť do Collossea a aby toho nebolo málo, tak naobed vyrážam uzrieť tú istú zostavu do Trenčína, ale to je už asi iný príbeh. Na záver by som sa chcel klasicky poďakovať všetkým, ktorí nejako organizačne pomohli alebo prišli na koncert aj keď bol "cirkevný sviatok" a samozrejme aj kapelám, ktoré cestovali pre niekoho až neprekonateľnú diaľku! Naozaj veľká vďaka a rešpekt, že niekto môže byť tak šialený a Veľkú noc stráviť v dodávke a medzi alkoholikmi.
PS: V kútiku srdca dúfam, že sa uvidíme na Veľkonočnej zabíjačke číslo 3, ktorá bude 4. apríla 2010.

 Autor: Adrik
 

GRIDE
Horizont událostí

(insane Society Rec.)

 

Ufff, tak tohle je teda něco... Znáte ten pocit, když vylezete z vody, máte zastřeno a musíte vyklepat vodu z uší? Tak něco na ten způsob vás čeká po poslechu novejch Gride, akorát si nejsem jistej, co z těch uší budete klepat... možná zbytky rozdrolenejch bubínků. "O tomhle se špatně píše, tohle se musí slyšet" - s tímhle tvrzením nezbejvá než absolutně souhlasit. V reálnym světě, kde fungujou fyzikální zákony, mě zkrátka nenapadá vhodný přirovnání k tomu, co se na tomhle albu odehrává.

Gride jdou bez nadsázky označit za českou žijící legendu a je to rozhodně jedna z nejenergičtějších kapel, co jsou u nás ke slyšení. Přestože hrajou někdy od roku 1996, připadá mi jakoby tady byli odjakživa. Jejich nová deska je zas trochu jinde než předchozí věci, ale tím jestli vám bude tahle esence chutnat, si musíte projít každej sám, protože v jejich případě je hodně složitý oříšek rozlousknout jen tak dvěma prsty. Rád bych se v tomhle případě vyhnul veškerým přirovnáním k jinejm kapelám - za prvý jich v tom slyšim spoustu a za druhý to jako celek nezní ani jako jedna z nich, takže by to bylo akorát zavádějící, neřkuli matoucí. Tak jako tak, "Horizont událostí" je palba jako prase. Tohle je zběsilost v srdci. Z pochystanejch 23 kousků se sem dostalo 15 ultrarychlejch fast-thrashcore rozbušek, ty zbylý pak můžeme očekávat na různých kompilacích, splitkách atp. To co se během poslechu dere z repráků občas člověk fakt nechápe, je to absolutní spoušť, ovšem pečlivě naplánovaná a promyšlená do posledního detajlu. Na nějaký pravidla sloka-refrén-sloka-refrén rovnou zapomeň, tady fungujou úplně jiný "pravidla", byť se na první dojem může zdát, že zde žádná nejsou. Některý pasáže se ti nesmazatelně vrejou pod kůži (Někdo tu byl, 38° ve stínu, Na jatka už nastoupila další směna), jiný zas hoděj odkazy na jiný velikány v oboru (začátek šestýho válu je totální pocta Municipal Waste). V muzice Gride je punk, je v ní hardcore, je v ní metal, je v ní grind, je v tom myšlenka i poezie, je v tom nasranost, smutek i zmar. Nečekej extrémní tvrdost, ale počítej s extrémní rychlostí. Jasně, je trochu těžší se v některých skladbách zorientovat (a to samé platí i o textech), nicméně! Když si s tím dáte trochu "práce" (a vy si jí určitě zcela dobrovolně a ochotně dáte) a proniknete do toho, výsledek se dostaví a o to větší zážitek to pak je, to vám garantuju. České texty jsou podle zvyku mistrnou prací svatého otce Inyho, kterej je servíruje (na daný styl) maximálně originálním způsobem a to je v dnešní době dost vzácnost. Psát o hráčských kvalitách ostatních členů ani nemá smysl (ale stejně, ty bicí !!!, ty vole...).

No, slyšel jsem v poslední době hodně nátěrů, ale tohle... to naprostou většinu z nich předstihuje o pět koňských délek a směje se jim z uctivé dálky do xichtu. "Horizont událostí" je přesně ten typ alba, u kterýho si často nebudete jistý, budete na pochybách, budete se jej snažit snadno pochopit a lehce do něj proniknout, vědět přesně která bije ... ale nejen to vás bude pořád nutit pouštět si jej znovu a znovu dokola a dokola. Bude to hlavně jeho vábivá síla, kouzlo, který je těžký popsat slovy. Bravo. Je to zkrátka Skřípot. A mimochodem, zmínil jsem už, že se nahrávalo ve studiu v Bzenci? ;)))


K dostání jak digipack CD verze, LP verze a limitovaná edice na barevném vinylu se 7"EP jako bonusem navrch. Všechno seženeš u Insane Society.

 

Buky, Kids and Heroes

 

 

 

GRIDE
Horizont událostí

(insane Society Rec.)

Už dlouho se mi nestalo, že bych se s deskou sžil a poslouchal jí každou možnou chvíli. Doma, cestou autobusem, ráno do práce a z práce, prostě pořád. Ke Gride jsem měl stejnou cestu jako k Lahar. První setkání proběhlo na letošním Fluff festu, kde odehráli skvělý, svižný set za parného odpoledne. Říkám si, jak to kluci vesele smaží a zároveň tak trochu opatrně, přece jen ze zkušenosti, konstatuji, další česká undergroundovka, která bude z desky znít jako 15 let staré první zkoušky punkáčů z Horní Dolní a s koupí cd nakonec váhám. Už v tu chvíli bych zasloužil ránu…
Nová deska kluků z jihu si mě přece jen našla, když dorazila do redakce. Využívám nepřítomnosti crustuchtivých kolegů a čile ji zabavuji. Vlastně už cestou z letošního Brutalu , kdy jsem jí ukořistil od šéfa, se s ní mazlím. V dnešní době plastové modernity oceňuji jakoukoliv změnu, proto s velkým potěšením vítám provedení cd. Pryč s plastovou neohrabaností, krásný, rozbalovací obal z tvrdého papíru ukrývá cd s přihrádkou na booklet. Musím říct, že booklet je znamenitý a udělal na mě dojem, málokdy se setkáš, že by texty byly jak v českém tak i anglickém jazyce. Pro kapelu jako Gride je to ale nutnost, ta se přece jen na rozdíl od Kabatů za hranice podívá častěji. Texty samy o sobě jsou skvěle propracované, žádná naivní, dětinská nasranost a kopání kolem sebe, ale rozumně podaný odpor proti všemu, co koliduje zdravému rozumu, nebo stojí za to zmínit, aby člověk nepropadl masivní, prostoduché konzumaci hovadin všeho druhu, které dnešní společnost nabízí.
 

„Dávno ztratil jsem veškerou svou víru; všechny ty kecy o dobrém, lepším lidstvu;
zbylo jen válečných bubnů dunění; křídla havraní vzdorují ve větru.“

Stejně tak zbytečně nepropadej monotónnosti: „Z práce přišel pozdě; uvařil kafe, rohlík namazal máslem; přečetl noviny; večerní pohoda v houpacím křesle; první bomby spadly v sedm; začala třetí světová.“
Zároveň obdivuji skvěle podané dvojsmysly: „stíny domů svlékly svůj chlad; marno hledat, kam se skrýt; asfalt chytá tě za kroky; tlamy kanálů chtějí pít; ulicí pomalu se valí; propocený líný den; únavou pohyby bolí; vítr usnul za rohem; u stolů s pivem je ticho; vzdálený hluk tramvají; pes o podlahu chladí břicho; záclony se nehýbají; - čekáme na déšť”... posezení v parném dni u pivka mi bude od teď připomínat tuto píseň a zároveň ten déšť může značit cokoliv. Texty jsou plné slovních hříček nebo metafor a opravdu nutí člověka se zamyslet.
Pestrost textů doplňuje samozřejmě porce extrémní muziky. Na pomezí hc/grindu (výstižná je tentokráte kolonka “extreme hc” s kterou se kapela prezentuje) se pohybuje všech 15 písní. Žasnu nad precizní zběsilostí bubeníka Čerta a v údivu mě nechávají i samotné kytary. Gride bývají připodobňováni k samotným Dillingerům a mnohdy tomu musím dát za pravdu. Například druhá skladba Kolik višní, tolik třešní a její sekací úvod je naprosto neúprosný, zbytek této 36 vteřinové skladby tě semele v prachu a tebe to bude nutit pustit to minimálně 3x dokola. Jen 36 vteřin, nic víc, nic míň, a tak to má být. Oproti živému vystoupení, kde mnohdy rozhoduje zvuk v lokálu, je zpěv Inyho na desce hodně znatelný. Celkově to do sebe skvěle zapadá, krásná, nabroušená skládačka o 22 minutách si mě naprosto získala. Takhle má zapůsobit první setkání s kapelou (cd).
Novou placku seženeš v každém rozumném distru za příjemných 250 kačen, stejně tak i předchozí antologii čítající cca 55 písní. Samozřejmě si jí můžeš objednat i u www.insanesociety.net, kterým patří „díky“ za poskytnutí proma. Nutno dodat, že vynil byl k dostání v pátek/sobotu na Play Fast or Don´t festu, kde GRIDE samozřejmě účinkovali.
 

„v ledu odrážel se třpyt měsíce, když nejistota zprůhledněla,
z meče setřel kapky krve, někde mezi dobrem a zlem,
pak dokončil čajový obřad.”
.:. 9/10

vaněna’s vju: Překvapuje mě a těší, že Brutusáčik, mladší to ročník, vnímá matadory scény a dnes už se dá říct i její nestory, GRIDE, tak pozitivně a neváhá vychvalovat a doceňovat. Má určitě proč.
Čert a Iny jako tvůrčí duo je na svých místech to nejlepší, co grind scéna má. Ale kolem zbytku kapely se vznáší mnoho otazníků. Nebudu zbytečně srovnávat nesrovnatelné a vytahovat na světlo boží legendární epka nebo dokonce Možnost volby, patrně nejlepší českou hc desku ever. Jisté srovnání s předchozím albem ale podle mě na místě je, a neváhám se ho chopit.
Předně je aktuální deska v mých uších o mnoho plošší a uhlazenější. Více se sází na osvědčené postupy – a jestli jsem četl jakási přirovnání k tDEP, nestačím se divit. Ano, u Tance bláznů jisté atonální názvuky, možná. Ale teď? Daleko větší příklon k přímočarosti. Ne že by snad byl na škodu, ale je to v dráze GRIDE tak trochu úkrok. Samozřejmě při stálých rošádách se není co divit. S každou generací nových spoluhráčů se Gride posunují a vyvíjí, ale i pro ortodox fanouška to může být někdy náročné a trochu matoucí.
Z tohoto obrázku mi vystupuje několik jasných hitovek. Titulní Horizont událostí je skvěle nasekaný grindový válec, kde skvěle vyzní distorze akordů i Inyho výtečné frázování. 38 stupňů ve stínu, snad nejlepší válec, který zvolní tempo, předvede sólo a zase naseká zadek, ano tohle jsem tak nějak od Gride čekal… .:. 7.5/10

GRIDE: Iny a.k.a. Otec Inyus a.k.a. Svatý Otec - řev, jek & vřískot, Čert a.k.a. Müra The Cymbal a.k.a. Čerthorr - sekce úderná, Pája a.k.a. Bledulín – šestistrunění, Pufffy Billy Milena a.k.a. Karel a.k.a. Pufffathörr – šestistrunění, Maxeek a.k.a. Josef a.k.a. Pepa – čtyřstrunění
host: Eva Martinková – zpěv v Nenápadně, bez rámusu, Žrout – noise party, Štěpánka Korků – vřískot v noise partech

Brutusáčik a Vaněna, Marastjakcyp

GRIDE
Horizont událostí

(insane Society Rec.)

„Horizont událostí“ – hranice působení černé díry, poslední místo, kde se lze ještě zachránit před pohlcením. Unikátní thrashcore/grind/fastcore mix s hodně ostrými hranami z Prachatic. Balancování na hranici hudební psychózy, texty ze kterých mrazí. Špatně se o tom píše a velmi těžko se to poslouchá, to jsou noví GRIDE. Kapela s jedním z nejlepších extrémních bubeníků nejen na české poměry. Zdravím Čerta :o) Tihle bardi se stále vyvíjejí kupředu a to i za cenu častých personálních rošád. Ovšem ve výsledku to vypadá vždy skvěle. Stále to má punkový základ a thrashový šmrnc, jinak je to ovšem dosti hutné, složité a prošpikované neslýchanými někdy těžko pochopitelnými vyhrávkami, rify a finesami. Místy lze mluvit i o vlivu takových Dillinger Escape Plan proloženo crustem, nemožné zhmotněno - to se musí slyšet a hlavně zažít naživo ! Velmi působivá jsou také zvukově zajímavá intermezza, občasná zvolnění, která pěkně dokreslují a odlehčují atmosféru, no odlehčují ... Tady nic lehkého není, natož snad veselého nebo pozitivního. Čistá smršť, chlad a zoufalství, ovšem servírováno maximálně promyšleně s přesným odhadem pro každý drobný detail. Nejen k poslechu je toho opravdu moc a rozhodně to není záležitost na jeden poslech. Jestli je něco jasné, tak to že GRIDE nejedou v trendech. Texty se nesou v osobní poetické rovině, která už dávno překročila běžné standardy téhle hudby. Digi obal je grafickou lahůdkou, která nutí k zamyšlení stejně jako celá tahle deska. Vše zajímavé a netradiční, obal, motivy, barvy, námět. A překvapení na závěr nahrávka má 21 minut, nikoliv však pouhých, ale dlouhých! Zakončím variací na text ze skladby „Dynamika pohybu“: Mlýn zase mele, rychlík bez zastávky projel nádražím ... pod povrchem, tam to vězí - to důležité je nenápadné a přichází bez rámusu. Vše jednou umírá. GRIDE 2008

Whiplash         Autor: Alda-Man

 

 

GRIDE - HORIZONT UDÁLOSTÍ (Insane Society Records)

Kdyby se tahle deska jmenovala Hranice Možností, bylo by to také naprosto vystihující. Musím se hned na začátku přiznat, že pěkně prozkoušela i hranice mých recenzentských schopností, protože už se mi hodně dlouho nestalo, abych nemohl najít slova a výrazy pro popis něčeho z čeho jsem úplně vyřízenej. Gride totiž s novou sestavou posunuli sami sebe někam, kde mě to už začíná mást a tím se k tomu konečně dostávám: Vůbec to není jednoduchá deska, na to rovnou zapomeňte. Bude vás trápit jak po stránce hudební tak textové a určitě se najdou spousty těch, kteří budou brečet po starých dobrých Gride. Jsem přesvědčen, že je to její účel a že v momentě, kdy ji alespoň částečně rozluštíte (někomu se to možná povede okamžitě), nastane efekt otevření kostky, která vám otevře jiný svět. Ano, po hudební stránce jsou Gride opět víc jedovatí, samozřejmě víc techničtí a na první poslech komplikovanější. ALE, když pak posloucháte pozorněji, zjistíte, že to je hudební puzzle, takže na začátku máte jen spoustu věcí všelijak rozházených a když je správně složíte dohromady, dostanete něco, co vypadá (zní) skvěle. A přesně takový je Horizont Událostí. Jestli chcete slyšet něco konkrétního, tak ano, Gride se zde mnohokrát blíží např. Locust, nebo Melt Banana, občas dokonce i Dillinger Escape Plan, ale spíš technicky, než stylově. Občas tam slyším i Pig Destroyer nebo Phobia a samozřejmě starý thrash, který drhli třeba Cryptic Slaughter. Berte to ale opravdu jen jako orientační body, protože Gride znějí prostě jako Gride, tedy naprosto originálně a autenticky. Hudba, která vás porcuje zaživa a komentovat úroveň hráčských výkonů je doufám naprosto zbytečné. To už se ovšem nedá říct o obsahové stránce téhle desky. Inyho jsem vždy považoval za nejlepšího textaře, kterého znám, ale to co předvedl tady mě uzemnilo. Jakoby jeho způsob vyjadřování prošel stejným vývojem jako hudba Gride. Nepochopitelné slovní obraty, metafory a různé slovní hříčky. Je to víc komplikované, ale má to svůj vlastní vnitřní řád a v neposlední řadě obrovskou sílu. A to hlavně proto, že ty texty jsou o NĚČEM a psal je někdo, kdo má komplexní přehled o tom, co se kolem děje, přestože i on neustále hledá odpovědi a pochybuje. To je vražedná kombinace, a tady máte důkaz: "Na stole vzkaz a převržená židle. Popelník plný, od rumu láhve. Přede mnou někdo, někdo tady musel být. Někdo tu byl. V zahradě koster živých stromů, našel jsem za krk visící myšlenky, ve vzduchu se kývaly zleva doprava a možná, že už dlouho. Někdo tu byl. Tep jsem jim zjistil na střepu zda dýchají a pak je zakopal šest stop pod zemí. A pak jsem šel, šel jsem zase svoji cestou. A pak jsem šel tam, kde zatím nikdo nebyl. A pak jsem šel........ ". Už chápete? Tohle je ten kamínek, který dělá z mozaiky jménem Gride surrealistický obraz, který možná na první pohled moc nechápete, ale něčím vás fascinuje a přitahuje a můžete na něj koukat hodiny, poznáváte barvy, kterými je nakreslen, ale jinak jste nikdy nic takového neviděli. Horizontem Událostí to Gride dotáhli někam na úroveň Dalího Persistence Paměti. Počkám si, jestli to půjde ještě dál, teď jsem totiž přesvědčen, že už to prostě není možné.

p.s. Venku je zatím jen cd verze (parádní digipack), vinyl by měl být poprvé k dostání na Play Fast od Don´t Festu.

 

Banan – Czechcore

 

Lycantrophy, Gride - Klub Edgar - Jihlava

Vydáno dne 10. 06. 2007 (32 přečtení)

Tohle je report ze čtvrteční akce, když kliknete na to Lycantrophy a Gride tak si to můžete přečíst. Článek se čte od shora dolů( to jen pro neznalé). Samozřejmě vás nikdo neomezuje v tom, číst ho odspoda nahoru, ale myslím si, že to bude trochu obtížnější. V článku se možná vyskytují gramatické chyby a menší nepřesnosti, za to se omlouvám. Pokud budete chtít, můžete napsat komentář k článku. To se dělá tak, že kliknete na přidat nový komentář. Toť vše, užijte si článek.

Ten den jsem neměl co dělat, nudil sem se a myslel jsem, že to bude normální nudný večer, zpříjemněný tak maximálně učením matematiky. Ale to jsem se brutálně mýlil. K večeru jsem zázračně získal peníze a tak jsem vyrazil do Edgara, jelikož tady měli hrát Lycantrophy a Gride. Prvně jmenované jsem již živě párkrát slyšel a opravdu jsem se na ně těšil, za to o Gride jsme věděl jen to, že ?prej jsou fakt hustý?. Když jsem dorazil, překvapilo mě sympaticky nízké vstupné ( 50,-) a také vcelku slušná účast. Dal jsem si pivko a čekal sem až se začne hrát. Mezitím jsem stihl pár fotbálků a když jsem dopíjel, Lycantrophy právě končili zvučení. Dopil jsem tedy pivko a vyrazil k podiu. To už konečně začínali Lycantrophy a já opět po dlouhé době zažíval to co už dlouho ne. Jejich hlasitý fastcore grind s agresivním ženským vokálem mě pohltil, i když je zase pravda, že jejich dřívější vystoupení se mi možná líbili trochu více. Ale to se již chystali na scénu Gride, pro mě sice velká neznámá, ale ostatní vypadali natěšeně. Někde sem četl, že hrají extrémní hardcore s vlivy power violence a grindcore,ale myslím si že je to jedno. Gride byli největší mazec a kdo tam nebyl, tak přišel o hodně. Lituji lidi, který je nikdy neslyšeli a nebyli ani tady a možná víc lituji lidi, kteří je už slyšeli a nebyli tam, jelikož vědí o co přišli. Bohužel v půlce koncertu se mi stalo menší zranění(dostal sem do koulí, to se stává) a z druhé půlky jejich vystoupení už sem nic neměl, ale snad příště. Potom už jen pár pivek, abych si zklidnil zraněnou část těla a hurá domů. Výborná párty ve čtvrtek, nečekal sem, že se takto pobavím. Díky za to, že jste přečetli tenhle článek až do konce, já bych to dělat nechtěl.

www.edgarklub.cz

 

 

08.06.2007, Žiar Nad Hronom ,Škandál: klub: DEAD IS SEXY, GRIDE, SEE YOU IN HELL

Kokos no koncert Gride som si nemohol nechať újsť. Tak si to teda šiniem v jeden krásny júnový podvečer do mekky hardcoru! Koncert zahajujú pezinský Dead Is Sexy a prvý vál ma doslova odrovnal. Dlhý brutálny metalový začiatok ,smrtiace riffy a kopáky idú o 106. Potom sa to rozbieha v klasickom d-beat tempe a nesmie chýbať Charlieho záhrobný vokál. Ľuďom sa páčia. Podľa mňa začali hrať o dosť metalovejšie ,ale zase sa mi zdá ,že sólovania už troška ubudlo asi to bude zmenou zostavy. Podarený koncert zakončujú hitovkou "In The War" ,jo a jeden song venovali zosnulému Kawakamimu. Na pódium sa chystajú Gride a klub už je narvaný po strop (158 platiacich). Po prvých úderoch Čertových paličiek sa dav mení na neovládateľné stádo zvierat. Godzilla Iny stojí pod pódiom a riadne nás dáva do late. Počas ich setu došlo snáď na všetky choreografické vychytávky,husté hromady tiel na zemy,circlepity, kačičky a nonstop valí stagediving. Čo som nečakal tak padlo aj kopec starých hitov zo splitka s MxBx a na tie sa strhol samozrejme najväčší bordel a Iny ide na ruky. Normálne som bol rád keď už dohrali lebo moja telesná schránka by dlhšie asi nevydržala hehe. Totálne popiči Gride dokázali prečo sú legenda! See you in hell nemajú moc jednoduchú úlohu vstať na pódium po prachatickom masakry. Jožka začína rozprávaním o Kawakamim a venuje celý set jeho pamiatke. Rešpekt! Ako prvé padajú songy z pripravovaného Lp v dosť punkovom duchu a potom Jožka zavelí Kupředu a začína zase solídna zverina. Jožka robil celkom dobrú show strúhal grimasy, skákal z pódia, prežehnával sa a podobne. Na jeden song prichádza za druhý majk Iny a ľudia sa nahrnuli na pódium a nastal poriadny chaos. Ako chuťovka na záver padli covery "Vlajka" a "Pověz žes tam nebyl" od Radegastu a začína bitka o mikrofón. Filip púšta gitaru a skáče medzi ľudí a SYIH končia. Najväčšie díky samozrejme patrí Richardovi za jeho neúnavné poriadateľské aktivity a tým kvantám ľudí ,ktorí došli a spravili poriadne peklo!!!

Masskillah

www.mangelcrusties.sk

 

 

 

GRIDE "s/t" | LYCANTHROPHY "...v pasti moderní doby!"

split 7" EP
(2006 Insane Society Records)

Extrémní hard core od A do Z

Při všem respektu ke kritice církve, potažmo náboženství, jak ji plivou české blackmetalové kapely, Gride ťali do živého tak konkrétně, jasně a zpříma, jak se to snad žádné černěmetalové kapele nepodařilo! Důkazem budiž název otvíráku aktuálního EP namířeného právě proti náboženství, respektive militantnosti náboženského fanatismu. "V kundě Panny Marie" je tuzemské mase sakra protivnější slovní spojení (než třeba "Žraní hoven Aláhových"), které možná zmrazí úsměv na tváři i ateistovi, ale být vulgární není to podstatné, kvůli čemu Gride tento název zvolili. Mj. jím třeba bourají klišé tam, kde to zdánlivě není možné, a jak to provést elegantněji než to jednoduše vyslovit na plnou hubu? Iny má jasno a kdo by snad jakkoliv pochyboval o jeho urovnaných myšlenkách, tomu připravil do inlaye sáhodlouhé vysvětlení toho, že žádné náboženství nebylo, není a nebude tak "čisté", aby v jeho jménu neumíraly zástupy nevinných obětí.

Tak hurá do kostela, kde to právě skřípe a mše uhání rychlostí uragánu. Na kůru před varhanami rozbil Čert svoji bicí soupravu a po již jmenované úvodní skladbě, jíž zakončí vtipné outro, je tu další track ve stejně zběsilém tempu (jak jinak, když se jmenuje "Závody chrtů"...). Inymu projevu je stále poměrně dobře rozumět, aniž by si posluchač musel pročítat texty - asi druhá největší konsternace bezejmenného EP. Prostřední odlehčenější skladba "Jakoby nic" je plná otazníků. S mluveným intrem zamete nálet řízených včelích rojů, které rozráží vokál, a to je pěkně prosím "Nenávist"... Závěrečný eponymní "Skřípot" je snad podvědomě nutně dotahován s ještě větší razancí, než jemu předcházející tracky. Ad maximum! Krátký chorál na rozloučenou a bohoslužbě je konec.

Lycanthrophy si splnili sen, jsou na společném EP s Gride. Svoji stranu načali skočným intrem, po kterém se sveze velmi podobná sekce stylu, tedy extrémní hard core, v tomto případě mj. s ječeným ženským vokálem (narozdíl od Inyho není Zdíše rozumět ani slovo...). Možná je tu trochu více melodiky, valí se svižněji, a třeba i více zasekává. Co do textů, holá forma zpracování tradičních témat je ještě více depresivní a bezvýchodná. Sakra, zase jsem sklouznul ke srovnávání, což je ale nakonec u split ípíček běžný jev, že? Je víceméně samozřejmé, že Gride jsou žijící legenda českého hardcoru (mohu tuto větu v recenzi vůbec vynechat?), ale Lycanthrophy jsou naprosto rovnocenní partneři, kapela, která jim nikoliv jen příslovečně šlape na paty, ale pevně bere kolem ramen!

Velmi povedený vinylový split s vychytanou grafikou a vším okolo, na co jste u Barváka a jeho Šílené společnosti za ta léta zvyklí!

 

http://www.srpuls.cz/vdmusick/recenze/gride_lycanthrophy.htm

 

 

GRIDE/LYCANTHROPHY - splt EP

Po mnoha a mnoha letech konečně nový matroš od GRIDE (když nepočítám split singl coverů) a po mnoha a moha letech se GRIDE konečně ocitají zpět ve vřelé a mohutné náruči Barvákově, resp. jeho labelu Insane Society Records, kam podle mě stejně vždycky patřili. Pět rozbušek z Pošumaví vám tady pořádně zamotá škeblí! GRIDE jsou totiž kapelou. která v dnešní době (kdy 90% nových kapel a desek je jen retrozáležitost vykrádající to, co už tady mockrát bylo) patří mezi několik málo těch, co posouvají hardcore/punk dál a dál a to prakticky na každé své nové nahrávce. Nové zde zaznamenané skladby jsou koláží několika poslepovaných extrémních motivů rozsekaných na cucky napsoto nelidsky zahranými splašenými bicími, řekl bych, že stopáž každého z nich nepřesahuje minutu a půl, je tam toho opravdu požehnaně. Orientace v tak obtížném terénu je tím pádem kapku ztížena, ale po několikátém poslechu z toho tu svojí oblíbenou a chytlavou melodii určitě vydoluješ - u mně vedou pasáže ze skladeb "Nenávist" a "Skřípot". Netuším, kam to chtějí GRIDE ve svém experimentování hnát dál, má náklonnost k vědeckému pokroku v hardcore končí právě tady a hyper-instrumentální záležitosti typu DILLINGER ESCAPE PLAN a podobné rozhodně nevychytávám (víc než co jiného mi připomínají útok vosího roje na včelí úl). Přimlouval bych se, mohu-li, za budoucí o něco thrashcoreovější podobu GRIDE (která byla mimochodem se změnou sestavy slibována!) nebo za polohu punkovější (vždyť kompletně celá kytarová sekce hraje v punkových kapelách) nebo alespoň o zlomení jedné až dvou končetin pana bubeníka před další studio-session, pak by to mohlo znít jednodušeji. Klid, klid, už mlčím. Po hudební stránce je to, co je ke slyšení na splitu s LYCANTHROPHY stále absolutní špičkou a pokud jde o texty, o tom už teprv žádná! Vynikající reflexe zkurvené moderní doby pálené na papír přímo od boku, smekám! A Inyho úvaha o náboženství a válce coby rozvinutí tématu skladby "V kundě Panny Marie" otištěná vevnitř, pro to už nemám slov - totální respekt! V dnešní době, kdy 90% kapel opakuje v textech pořád dokola to samé a bojí se zaujmout postoj vůči čemukoliv, jsou tady opět GRIDE a velmi jasně rovnají do latě onu nechutnou postmoderní bez názorovou břečku.

Na straně druhé pak posluchače atakuje fast komando Vysočina/Polabí a já jsem opět nadšen! Oproti všem starším nahrávkám je tohle obrovským skokem vpřed, je to mnohem údernější, přímější a celkově "pročištěnější" materiál, navíc konečně s masivním, zabijáckým zvukem a vlastním ksichtem. Co třeba přirovnání (vzdálené) ke starým GRIDE? Obzvlášť bych vystihnul kytary, které znějí hodně netradičně (vyhrávky na vyšších strunách do hlubších spodků), ale naprosto geniálně. Ondrovy pekelně rychlé škopky (to se dá fakt naučit za pouhé dva roky?) a 2-3 na sebe neustále útočící vokály. Lahůdka extrémního hardcore! A po textové stránce po odstavení Marsty (ex-MRTVÁ BUDOUCNOST) od válu konečně ne už ty zapšklé a jedovaté výlevy proti hardcore/punku, ale jak rádi píšou metaloví recenzenti: "protestní sociální lyriky". Od GRIDE jsem na tomto splitku nečekal nic jiného než super kvalitu, LYCANTHROPHY mohli jedině překvapit a rozhodně překvapili = žhavý kandidát na singl roku 2006!

(Filip - Hluboká Orba č.26)

 

GRIDE/LAHAR - split EP

Jižní Čechy, jde-li o nejrůznější bleskurychlé hardcore výplachy, v poslední době těžce skórují a nejen z toho důvodu je tato pocta vysloužilým místním spolkům 80./90. let zcela na místě. Obě kapely coverují jak klasiky TELEX a SERIOUS MUSIC (+pár dalších) tak i samy sebe navzájem, to vše za vražedného soundu a v rochlosti na samé hranici možností tělesné konstituce běžného smrtelníka. Zejména Čertův výkon za škopkama připomíná Dave Lombarda poté, co ožil větší než maximální dávku steroidů. Zrychlit už i tak dost rychlou skladbu "Nejsme Vy" od LAHAR, to už chce nějakou tu hodinku strávenu ve zkušebně navíc... Žrout na druhé straně ale taky nechrápe, projektily jeho bubnové kanonády vám kolem uší jen sviští! Mými horkými favority ze všech coverovaných skladeb zde jsou oba hity od TELEXU (tj. "Lidi, děti..." v podání GRIDE a "Kluci jdou do války" od LAHAR), dále "Uniforma" od GRIDE v podání LAHAR a již zmiňovaná "Nejsme Vy" v GRIDE verzi, ale ten zbytek (mj. covery RAT RACE a RABIES v podání LAHAR nebo UCHÁZÍM v podání GRIDE) taky nejsou špatný. Mám-li se za každou cenu v něčem rýpat, pak bych si možná dovolil tvrdit, že SERIOUS MUSIC měli mnohem lepší vály než tady ty dva tady ("Až najdou..." GRIDE a  "Levná politika" LAHAR), jejich předělávka oběma zběsilými současníky by zněla asi líp - co třeba "Moderní matky", "Vpád vrahů II", "Neurin", "V rozporu s duchem zákona"...ale to je jen pouho pouhá poznámka, navíc pod čarou! Můj vinyl je oranžovo černé barvy a krásně ladí s obalem od Mr. Gizberna (umělecký skvost!), provedení etikety na vinylu v duchu old school desek Supraphon Records, včetnš stylové velké díry uprostřed je nepřekonatelné - řekl bych, že ty nadprůměrné kapely od toho zbytku odlišuje mj. smysl pro sebemenší detail, tak, jak je tomu tady. A Inyho erudovaný jihočeský scenereport ve dvojjazyčném podání navrh je už pak jen takovou třešinkou na velmi kvalitně upečeném dortu, jakým tato deska jednoznačně je! Kup si gramofon (a rozjeď vlastní label - na tomto splitku se jich podílelo rovných patnáct!)

(Filip - Hluboká Orba č.26)

 

LAHAR / GRIDE - split 7"EP

Tuhle věc jsem objevil celkem náhodou a hned mě zaujala svým vobalem. Kresba jak ze 4-lístku. Když jsem ale do toho víc koukal, taxem přišel na to, že na každý straně je kapela z desky, takže GRIDE a LAHAR kreslený...zajímavý. Co sem našel vevnitř, to sem taky čuměl. Střed vinylu je klasickej suprafoňáckej megadíra-stejnej jako jsme měli doma ve všech deskách rodičů (kája gott, péťa novák apod.) Ve vnitřňáku je napísané, že je to hold starým kapelám z jižních čech (serious music, rat race, telex apod) takže kovery zahraný těmahla fastovejma kapelama (né vždy je poznat originál, ale vo to de kuewa!!!) Skvělá sběratelská záležitost!!! HA

(Cheers, No.3)

 

LAHAR / GRIDE - split 7"EP

Tal ke venku placka, na kterou bylo nadrženo hafo lidí. Pěknej kreslenej obal v barvě, uvnitř report z Jižních Čech, to co tu bylo a co tu je v současné době. Report je také přeložen do angličtiny, což je super. Split 7ep vyšlo ve dvou verzích, černý vinyl a dvoubarevný vinyl... vypadá pěkně. Uvnitř najdete ještě na sáčku další informace, o kapelách, které se v odání GRIDE zde objevují... GRIDE zde předvádí songy od TELEX, LAHAR, UCHÁZÍM, SERIOUS MUSIC a mix rifů PLASTIC GRAVE+INGROWING, LAHAR si vypůjčili songy od GRIDE, TELEX, SERIOUS MUSIC, RAT RACE a RABIES. Obě kapely mají parádní zvuk (i když dost potichu) a tak o pořádnou mašinérii je postaráno, haha. Obě kapely samozřejmě zahrály songy po svém, takže je to kurvááá, ale základ je pořád skvělej. "Lidi, děti ..." od TELEX je hodně dobrej a mix INGROWING/PLASTIC GRAVE má zase dobrej text, haha. Těžko vyzdvihnout nějaký song, všechny jsou skvělý!!! LAHAR zase vystřihli parádně "Uniformitu" od GRIDE, fastovně zrychleně "Kluci jdou do války" od TELEX a parádně zahranou "Levnou politiku" od SERIOUS MUSIC. Kurva tohle je prostě vynikající splitko... Etikety je kapitola sama pro sebe. Perfektně do posledního puntíku odvedená práce, prdel ze Supraphon desek, namátkou ... místo Supraphone je tu Gridephone/Laharphone anebo "Mosh-pit na tuto nahrávku povolen pouze s ohnutým kšiltem..." atd.

(Noise Master č.17)

 

GRIDE / LYCANTHROPHY split 7" (Insane Society)

Jojo, hustý intro, který budu poslouchat i nadále na straně GRIDE, jak já nesnáším tyhle kostelní hnusy fialový... vyjímka je "Saxána". Otvírák "Vkundě panny Marie", song, který svým názvem vybízí k polemice a proto Iny sepsal poměrně dlouhý vysvětlující o co jde... GRIDE zde mají 5 songů nahraných ve studiu Šopa. Zvuk je tedy parádní. Nová tvorba GRIDE se posunula zase o kousek dál. Muzika je čím dál více propracovaná a komplikovanější a myslím, že na tom mají podíl bratři Maxové, hlavně Pufffyho kytara a zvuk. Rozhodně starší tvorba byla drtivější a pro mě přijatelnější. I přesto je GRIDE stále parádní námrd! LYCANTHROPHY po intru (dost bídným, ale o 100% lepším než ty kostelní hnusy, haha) vyvrhnou 6 nových kousků. Studio Shark a výtečný nadupaný zvuk. Kytara je vraždící a ani se mi nechce věřit, že tu nejsou klávesy, páč jak tohle Vosák dokázal zahrát na kytaru mi je záhadou..., jedině nadvakrát nahrávaná... anebo nějaký spešl efekt... Klasická nakřáplá kytara a druhý zvuk je jak klávesy... nebo jakoby echo? Nejvíc je to patrné v songu "V pasti moderní doby". Hm....hrubý a destruktivní zvuk, rychlá a nekompromisní palba, pomalý zvraty, dlouhý stopkový mezery, to jsou LYCANTHROPHY. Tady jsou jasným vítězem, LYCANTHROPHY vraždí!!!

(Noise Master č.17)

 

TOUR REPORT z turné s LAHAR najdete zde

GRIDE / LYCANTHROPHY split 7" (Insane Society)

Oooh! Dámy a pánové držte si klobouky, pojedeme z kopce. A pojedeme tak rychle a budeme tak křičet, že se možná poserete. Dvě provařené a čím dál tím lepší extrémní smečky na jednom asfaltu v režii Barváka a ani jedna se s tím fakt nepáře. Prostě do vás našijou naprosto BEZ SLITOVÁNÍ!
První jsem dával stranu Lycanthrophy a jestli jsem je minule chválil za velký krok kupředu, tak teď je to přímo trojskok. Za prvé má jejich nahrávka mnohem lepší zvuk než v předchozích případech a pak je taky okamžitě slyšet, co dělá s projevem kapely to, když pravidelně zkouší a hraje koncerty. Jsem přesvědčen, že právě tohle je důvod, proč jsou Lycanthrophy na téhle desce tak dobří, mnohem víc sehraní a disponující energií, která tam dříve nebyla nebo jí nebylo tolik. Šest záseků sekyrou do hlavy, z nichž můj nejoblíběnější je 'Spalte mosty minulosti' s parádní, téměř thrashovou kytarou, která rdousí vše živé i ve všech ostatních skladbách. Tohle je prostě extrémní hardcore se zdravou porcí grind coru, který je navíc korunován skutečnou královnou. Ano, Zdíšin vokál je naprostý masakr a žene, už tak dost nasranou muziku, bičem kupředu naprosto nemilosrdně a já smekám! Texty se zabývají sociální tématikou, odcizením a současnou politickou situací a jsou dobře napsané a tentokrát i otištěné v bookletu, což je fajn. Celkový dojem z téhle strany je rozhodně pozitivní a myslím, že fanoušci Lahar, Hellnation nebo Catheter budou chrochtat blahem. Jen tak dál!
Tak a Gride. Moje srdcovka a spolu z Co-Ca jednoznačně nejoblíběnější kapela několika posledních let, minimálně, co se týká našich končin. Hned první, co vás praští po palici, je zvuk ze studia Šopa (to sedí). Silnej a nabroušenej jako dýka! Tohle byla myslím skvělá volba. Hudebně jsou pak Gride zase o kousek dál, než na poslední desce a přesto, že už to nějaký ten pátek není jen závod v rychlosti (i když i staré nahrávky miluju!), tady znovu přibylo naléhavosti a emocí a celá nahrávka má doslova devastující účinek. Skvěle nakombinované ultrarychlé pasáže, které se ve vteřině zlomí v masakrální střední tempo s drtícím kytarovým riffem a hned zase zpátky. Ale - a teď pozor - bez jakéhokoliv náznaku křečovitosti nebo krkolomnosti. Vše do sebe zapadá naprosto dokonale a výsledek je impozantní. Impozantní je i Inyho vokál, který už taky jen nevřeští, střídá více poloh a barev hlasu a přesto je to pořád SICK! Tím je mozaika dokonána a můžete se jen kochat. Intro ze Saxány vládne a texty a celkový komentář od Inyho by si zasložili samostatný rozbor. Vše je podáváno s takovou dávkou osobní inteligence, nadhledu, přehledu a vlastní invence, že bude chtít na vlastní pokusy něco sdělit okamžitě rezignovat. Víc prozrazovat asi nemá cenu, prostě si to kupte. Já jsem rozhodně jeden z těch, kteří otáčí hlasitost do prava tak, jak nejvíc je to možné! Naprosto bezchybná práce! THRASH TILL DEATH!

Banán - www.czechcore.cz

 

Gride, Lahar, Kohoutek, Kladno-Krušovický sklípek, 24.3.2006

Tento páteční koncert byl jistě pro všechny příznivce rychlé a tvrdé muziky svátkem a nevšední událostí.Proslavená jména obou zničujících jihočeských kapel slibovala příjemný zážitek.
První nastoupila naděje kladenského fast/grind coru kapela Kohoutek.Jejich set byl velice pestrý a svižný, mezi písněmi prokládaný narážkami diváků, kteří si dělali srandu z délky jejich písní.Ano je pravda, že 30 vteřin není nejvíc, ale Kohoutek zvládne i v tak krátkém intervalu zahrát zajímavé melodie, které čerpají z celého hudebního spektra (crust, metal, rock..) a doplňují je sypačkami, které prokládají i punkovými rytmy.
Jako druzí zahráli písečtí Lahar.Viděl jsem již hodně jejich vystoupení, takže se u mě nedostavil prvotní šok z jejich zběsilého tempa a kulometných rytmů, ale stejně už po několikáté mně tato hudba nutila k hrození, přikivování a řvaní jejich textů.Lahar předvedli skvělou show a zahráli také nějaké nové písně.Dokonce odpadl stud v předních řadách kladenských punx, které muzika Lahar řádně rozpohybovala.
Jestliže po setu Lahar někteří mí přátelé jen nevěřícně kroutili hlavou a vystoupení hodnotili slovy jako :to byl námrd, mazec, sypec, rychta,…….tak po Gride se již nikomu nedostávalo slov.Mistrně hudebně zahrané, opět s energií a naprosto chytlavé.Gride věnovali hodně písní směrem k Vatikánu s jednoznačným poselstvím, co si o křesťanství myslí a jednu píseň věnovali praotci kladenského punku a crustu Stříbrovi.Po celou dobu jejich setu se zvěřilo, zvedalo, padalo, avšak na konci při přehrávání písní starých jihočeských kapel se už mnohým nedostávalo sil a jestliže Lahar Kladno zničili tak Gride smetly.
Howgh
XkrataY

www.kladno-punx.tk/

LAHAR / GRIDE - split 7"EP

Tak jo, chcete to slyšet hned na začátku!? Tak já vám to tedy řeknu: pro mě je tohle DESKA ROKU a říkám to s plnou vážností a vědomím toho, jak dobré nahrávky tenhle rok vyšly. Už jen ten nápad vydat desku, která bude obsahovat jen covery jihočeských kapel je prostě geniální a když se k tomu pak přidá takévto celkové provedení, není absolutně co řešit.
Takže obal: Nakreslený Robertem z Lahar, který na každou stranu vyvedl členy všech kapel mastící to zrovna na plnej hřebík na podiu a je to fakt prdel, moji osobní favoriti jsou oba frontmani, Klouča s geniálníma koutama a vřeštící Iny :)
Vinyl: Středová díra má větší průměr, takže musíte buď použít nástavec, nebo parádní redukční plastové kolečko, které do ni nasadíte a tím získáte klasickou malou dírku (tu redukci vyfasujete k desce!). Středový etikety jsou pak dalším vrcholem zpracováni! Naprostý rip off desek od Suprafonu, detaily dovedeny k dokonalosti! Skvělej nápad! Vyšlo 1100 kusů, z toho 550 na černém a 550 na barevném (černooranžovém) vinylu!
Booklet: Samotný přebal desky je potištěn. Strana Gride obsahuje krátké povídání ke každé kapele od které hrají skladbu a strana Lahar velmi vtipnou fotku a emo děkovačku. Na vnitřní straně obalu je pak povídání o jihočeské hc punk scéně, pár slov navíc a loga labelů. Vše je obsaženo v češtině i angličtině!
Hudba: Gride - NAPROSTO GENIÁLNÍ intro z Vlasty Buriana, málem jsem se pochcal smíchy. A pak to jede! Nesmrtelná hitovka Lidi, děti, kanibali od Telexu, pak zářez od Lahar , následuje Inverze od Ucházím, ta se mi líbí fakt hodně, punkrockfastcore! Serious music - extrémní sypec! No a nakonec Vlakin/Pouzar, míchanice riffů od Plastic grave a Ingrowing, jejíž konec je fakt drtící. Celkově naprosto masakrální provedení, skvělej silnej zvuk (Studio Hostivař) a technická preciznost. Korunu všemu nasazuje outro, ale nechte se překvapit.
Lahar to odpálí skladbou od Gride - Uniformita - totální hit! Pak Telex a jejich Kluci jdou do války, Serious music, pro mě asi jejich nejlepší skladba a navíc ji tohle provedení fakt sluší :) Rat race, legendární hc, legendární skladba, super! No a nakonec Rabies a jejich Mimo dosah naděje - pro mě asi nejlepší věc na téhle straně! Nasazení smrtící, zvuk o trochu bordelovější, ale naprosto v klidu (mástrováno Ondřejem Ježkem v Jámoru). Skvělá práce!
Co napsat závěrem? Snad jen to, že s téhle desky sálá obrovská radost, vtipnost, stoprocentní zaujetí pro věc a touha něco tvořit opravdu po svém, takovým způsobem, že prostě MUSÍ zapálit všechna srdce, nebo alespoň znovu rozfoukat ten plamen tam, kde občas uhasíná (což je občas i můj případ) a znovu dát někomu pocit, že chce patřit do hardcoru, protože tam jsou lidé, s kterými si rozumí, hudba kterou miluje a myšlenky, které chce sdílet, že tam je jeho život. Pokud se vám to zdá naivní a hloupé, máte možná pravdu,
já to tak ale budu cítit vždy, když vyjde podobná deska a věřte mi, že to už se mockrát nestane.

18 | 12 | 2005 Banan

 

www.czechcore.cz

 

GRIDE - 1996 - 2003

Existují kapely, které fungují již několik let a přesto se jejich dosavadní tvorba vměstná na plochu jednoho CD. Jak však známo, někdy méně znamená více, což zcela jistě platí i o diskografii prachatických GRIDE. Chválihodná snaha zkompletizovat všechen hudební materiál do jednoho stříbrného kotoučku je ještě navíc korunována jeho zdařilým grafickým provedením včetně multimediální datové stopy.

Dá se říct, že na domácí hardcoreové scéně mají GRIDE jedno z vůdčích postavení a jejich věhlas překročil i naši hranici, o čemž svědčí prozatím poslední řadová nahrávka „Tanec bláznů“, která vyšla loni jako 12“ vinyl na etiketě francouzských Chiméres v počtu 500 kusů a dnes se jedná již o poměrně nesnadně sehnatelnou záležitost. Pokud se však neřadíté mezi ortodoxní sběratele černých placek, nemusíte se tímto faktem trápit, neboť „Tanec bláznů“ celou tuto sbírku otevírá. Jedenáctka rychlých skladeb představuje kapelu v tom nejlepším dosavadním tvůrčím rozpoložení. Dechvyrážející zuřivý projev GRIDE není důsledkem pouhé přimočaré hudební agresivity, nýbrž schopností kapely doslova narvat na krátkou plochu neskutečnou dávku energie. Až „dillingerovsky“ pojatý zvukový výplach nemá v našich končinách konkurenci a když už jsme u toho porovnávaní, tak si troufám tvrdit, že bubenických maniaků dosahujících „sypacích“ kvalit Čerta u nás taktéž moc nebude. Na dvanáctiminutový bláznivý tanec skutečně jen tak nezapomenete.

Ostatní osmatřicítka skladeb představuje různá období GRIDE. Od úplných začátků, čítající první demonahrávky a příspěvky na splitka, až po nedávnou minulost obnášející například účast na tributu CRIPPLE BASTARDS – „Falafel Grind“. Asi nemá cenu rozebírat fakt, že z přítomných náhravek je jasně patrný hudební (ať už kompoziční anebo hráčský) vývoj kapely a že s každým dalším demem anebo splitkem jen stoupaly kvality GRIDE a zároveň se i čím dál více stupňoval jejich agresivní projev. Myslím si, že se kapela za své začátky rozhodně nemusí stydět a to i včetně nekomplikovaných prvních počinů se silnými grindovými vlivy. Každá nahrávka nese stigma doby a mimo jiné i díky remasteringu v hostivařském studiu není potřeba ani k jedné přistupovat se shovavostí ke „garážovému“ zvuku.

O čemže to GRIDE zpívají, je už asi zainteresovaným víceméně jasné. Jelikož se kapela řadí k hardcoreové scéně, jsou tématické okruhy její textů nasnadě. Ano, GRIDE se svými postoji nevymykají ze žánrového standardu. Ovšem bylo by velmi zjednodušující tvrdit, že se jedná zase o další nespokojence se současným establishmentem. Fašismus, sociální útlak, ekonomická nadvláda nadnárodních společností, všudypřítomný a pohlcující konzum, týrání zvířat za účelem testování (nejen) kosmetických výrobků – toť jen výňatek z toho, co prachatické na dnešním světě trápí nejvíce. GRIDE prostě jen poukazují na nešvary současné doby. Poukazují na problémy, před kterými nemůže žádný soudně uvažující člověk (ať už jsou jeho politické postoje jakékoliv) zavírat oči. Nepřináší jednoduchá řešení, neburcují k žádné revoltě anebo revoluci, jen prostě nechtějí přehlížet fakty.

Pokud toho ještě nemáte dost, můžete využít služeb velmi vkusně vyřešené multimediální stopy obsahující demonahrávku – „Green Illness“, plakáty z koncertů a sbírku fotografií. No a pak je tady ještě jedna možnost – pustit si to celé znovu ...

Zveřejněno: 16.12.2004

metalopolis.net

 

 

GRIDE - Tanec bláznů

04 | 02 | 2004 - 12:20:44

Nová deska Gride byla sice očekávaná míň než třetí díl Pána prstenů, ale jen o trošku. Na rozdíl od něj není ani dlouhá, ani nudná a už vůbec nekončí šťastně, nestála 300 milionů dolarů a Iny taky na hobita nevypadá. No ale dost rádobyvtipů…
Francouzský vydavatel je jak se zdá příčinou toho, že téhle desky je zjevně málo a spoustě lidí se zatím do rukou nedostala a distribuce zatím probíhala vesměs přímo přes kapelu. To je asi jediná nevýhoda striktního „diy“ přístupu (spíš ale malého počtu výlisků, což snad bude brzy napraveno), jinak je deska tím nejlepším příkladem toho, jak taky může LP vypadat.
Co zaujme na první pohled je, že je deska jednostranná, na druhé straně masivního asfaltu na vás zírá vyleptaný bubák. Takovou osobitost si dám líbit! Papírový obal je jistě vkusný, ale trochu nechápu, proč mnohem hezčí obraz je schován uvnitř, no je to ovšem otázka vkusu. Masivního bookletu se sice našinec nedočká, ale ten základní informační standart – tedy texty cz/eng je zachován.
Jedenáct regulérních songů, mezi kterými najdete dva, které se objevily i na kompilaci Dying Alive/Living Dead (Die Kunst ist todt, Naděje v míjení) na ploše zhruba 13 minut rozbalují absolutní destrukci. Troufám si tvrdit, že touto deskou Gride vysoce přkonávají české standarty v extrémní muzice. Oproti dřívější tvorbě to sype zase o trochu rychleji, ale především je znatelný výrazný posun od grindu někam k vodám, jimž vládnou bozi Dillinger Escape Plan. Ta podobnost – a to kupodivu i kvalitativní je slyšet už od prvních tónů. Charakteristické kytarové postupy Gride přejímají, obohacují je, např. v druhé Znovu a opět o crustovější kytarovou riffáž, hned třikrát se dočkáme inter od noiz-gurua R.Kopela.
Za změnou stylu bych asi hledal personální změny v Gride…no Čertovy bicí jsou zmiňovány skutečně snad v každé recenzi, ale i tak jejich extrémní rychlost zaráží. Kytary se kromě zmiňovaných DEP pasáží často pohybují i v temných polohách, kterými mi připoměli například Themu 11, ale trochu i ty propírané Portlandské spolky – From Ashes Rise atd. Výrazně vyniká v nejedné pasáži basová linka, muzika tak získává pestrost, která by určitě udržela posluchače mnohem dýl, než když po titulním Tanci bláznů vyskočí jehla z drážky.
I po textové stránce drží Gride laťku vysoko. Co se srozumitelnosti týká, já osobně jsem sice pochytil jen „začínáme“ z poslední skladby, ale v bookletu najdete vše potřebné. Dovolím si zacitovat po mém soudu nejpovedenější BLU-82/B o obří bombě známé jako Daisy cutter (sekačka sedmikrásek, zničí vše v okruku 500m): „15000 liber humanity / egelité, fraternité, liberté / zaměřeno / jen smrt jediná / ví co je svoboda / a po práci s radostí / píseň života si zazpívá.“ Když slyšíte o „chirurgicky přesných“ zásazích a vývozu demokracie, je prostá glosa – rovnost ve smrti (terorista nebo svatebčan) – velmi jasná a působivá.

Abych nějak shrnul své dojmy z desky – ačkoli jsem to v nejmenším nečekal, deska se víc než vyrovná legendárnímu splitku Gride / Mrtvá Budoucnost. Takže prozatím druhý vrchol tvorby Gride (a asi ne poslední), který je už někde jinde – a je to tak dobře.

 

www.czechcore.cz